Název

Finsko 2019, den pátý. Prezentace Finských st. lesů+venkovní exkurze, lesnické muzeum.

Popis

Pátý den byl z odborného hlediska asi nejzajímavějším dnem. Navštívili jsme demonstrační objekt Finských státních lesů v Rovaniemi, kde je prezentován význam lesa . V odpoledních hodinách jsme navštivili pracoviště, kde probíhala těžební činnost a za účasti "lesníka" jsme byli zasvěceni do procesu zadávání a předávání prací.
V roce 2016 začal platit nový zákon o státním podniku. Ten zajišťuje hospodářskou činnost a ostatní funkce lesa se zaměřením na rekreaci a zaměstnanost. Státní lesy nemají vlastní techniku, všechny práce dodavatelsky.
Laponsko má 46 000 ha, z toho 95 % jsou lesy, zbytek zemědělská a obydlená území.45% plochy Laponska jsou chráněná území, 25% lesnicky využívané plochy,3% rekreační plochy,16% málo produkční a neplodné,4% velmi cenná území a 7% ostatní využití. Ve Finsku platí speciální zákon o měření dříví - cílem je chránit práva vlastníka lesa. Dříví se přijímá buď na základě výstupu z harvestoru, nebo na základě elektronické přejímky.
Prořezávkami a probírkami snižují počty na 2000 ks/ha, dalšími probírkami až na 300 - 500 ks ha do mýtního věku. Všechna lesy udržují v přírodě blízkém stavu, netěží víc než přiroste. Mají tři způsoby využití lesa: -hospodářské, rekreační a pastva sobů. Většina chráněných parků v Laponsku je využívána rekreačně. Rekreace, sběr plodin, pohyb psích spřežení, lov a sportovní aktivity jsou směřovány do lesů hospodářských. Všechny ostatní aktivity jsou projednávány s obcemi a dalšími dotčenými institucemi. Pokud dojde k úrazu na značených turistických stezkách je zodpovědný vlastník. Mimo stezky a uvnitř lesa na vlastní nebezpečí. Na udržované lesní cesty smí všichni, i mot vozidla. 71% hospodářských lesů patří do oblasti chovu sobů. Jejich chovatelé jsou sdruženi do 56 zemědělských sdružení. Sámové zcela na severu mají právo pastvy dané zákonem. Sobi ale žijí i v chráněných územích. Jsou už pouze jako farmová zvěř. Divocí sobi prý už nejsou. Probíhá spolupráce mezi lesníky a chovateli sobů. Po probírkách dojde k prosvětlení a roste více trávy-pastva pro soby. Pastevci se domlouvají s lesníky, kde mají úživné lokality s lišejníky a kde je nutné stavět oplocenky. Projekty na práce se domlouvají, podle dohody je možné odložit provádění na 3-5 let. Někdy po dohodě některé práce za úplatu provádějí pastevci sami. Kromě sobů se vyskytuje los, který dělá značné škody. Je ale nejžádanější lovnou zvěří.
Součástí dopoledne byla i prezentace Výzkumného ústavu lesnického.
Jeho stěžejním výzkumem je jak by měly být lesy Laponska obhospodařovány.
Průměrná obnovní doba ve Fi 60 let, Laponsko 80 -120 let. Podporuje se přir. obnova Bo, bez přípravy půdy ale možná jen na písčitých suchých půdách. Na bohatých půdách předbíhá BO a Sm vrba a osika.
Hmyzím škůdcům se nedaří jen v chladnějších oblastech.Houbové choroby se vyskytují po odření kmenů. Na živných půdách napadené kmeny usychají. Někdy houbová choroba může zničit i celý porost. Hnilobou trpí více Bo než Sm. Kořenové hniloby prý nemají.
Snaží se o snižování pesticidů ve školkách - vyvinuli látky k aktivaci růstu.
Největší obavy jsou z probíhající změny klimatu. Sazenice při opakovaném rychlém tání ve dne a zamrznutí v noci hynou. V arktické půdě je také zadrženo značné množství uhlíku a nikdo neví, co se s ním po roztátí půdy stane.
60% Finů sbírá borůvky a brusinky, část houby. Nejsou ničím omezováni.

Nastavení